Introvert grafikem

Občas je pro mě těžké zvednout telefon. Občas je pro mě těžké komunikovat jinak, než e-mailem. I přesto je komunikace s klientem to nejfantastičtější na mé práci.

Introvert není jen samotář

O introvertech panuje představa, že jsou to uzavření lidé, často programátoři nebo knihomolové, kteří nechtějí ničí společnost. Fakt je ten, že jsem tak trochu programátor a tak trochu knihomol. Ale není pravda, že chci být sama. Miluji společnost. Ale říkávám: Dva lidé jsou na jednu konverzaci až dost.

Ráda o samotě přemýšlím, maluji, tvořím i relaxuji. Nechci slyšet kritiku, dokud sama neuznám, že je má práce kritiky hodna. Často totiž nejdu systematicky a to by mohlo vyvolat pocit, že nevím, co dělám. Přesto kritiku přijímám s otevřenou náručí. Musí však přijít v ten pravý moment.

Podíl introvertů a extrovertů je zhruba 50:50. To dokazuje, že i introverti jsou velmi společenští lidé. Extroverti jsou totiž méně citliví na dopamin, takže potřebují hodně společnosti. Introvert se snadno předávkuje a musí se s tím nějak vyrovnat. Extrovert nasává energii z ostatních lidí a naopak já ji nejlépe načerpám v teplých ponožkách s horkým čajem u dobré knihy.

Čas je to nejdražší, co máme

Moje máma nevěří, že je někdo upovídanější než já. I přesto dokážu držet konverzaci s klientem tak, abychom neplýtvali naším časem. Čas je totiž nejdražší komodita v našem životě. Často tak stanovuji hraniční časy pro naše schůzky. Má to dvě výhody: Nevyčerpávám svou sociální fontánu a naše schůzka bude maximálně produktivní.

Nepotřebujeme se vidět

Spolupráce s lidmi v Singapuru a Argentině mě naučila jedné věci. Neexistuje situace, kvůli které bychom se museli vidět. Je příjemné poznat se osobně, podat si ruce a zeptat se, jaký máte dnes den. Avšak neexistuje jediný důvod, proč kvůli webovému banneru trávit dvouhodinovou cestu do Prahy. Zvládli jsme i velké mezinárodní kampaně v jiném časovém pásmu v jazyce, který není náš rodný s přízvukem, který se angličtině příliš nepodobá.

Nejsme dobří ve “small talku”

Nemůžete se na introverta zlobit, když se vás nezeptá, jak se má vaše manželka. Nejsme v tom dobří. Ba jsme v tom přímo mizerní. Ačkoliv vám to může přijít jakkoliv důležité, informace, že se má fajn, je pro nás při skicování loga naprosto zbytečná. Tedy pokud se vaše manželka přímo nepodílí na schvalování našeho výstupu.

Často mám na uších vypnutá sluchátka jen proto, aby na mě nikdo nemluvil.

E-mail je náš nejlepší přítel

E-mail má (kromě toho, že nemusíme telefonovat) jednu výbornou vlastnost. Můžeme se k němu tisíckrát vrátit. Vše je černé na bílém. Je to pojistka pro mě i pro vás. Pokud někomu diktujete své požadavky v telefonu, může se stát, že některý z nich se chtě nechtě vypaří. Raději napište e-mail s body, které chcete probrat a v případě nutnosti si volejte. Nebo naopak.

Přátelé mi často říkají, že v telefonu zním, jako když umírám. Faktem je, že se tak opravdu cítím.

Netrávíme večery v hospodě

Ačkoliv máme rádi svůj klid je velmi pravděpodobné, že nás zastihnete v předvečer tisku posledního vydání novin doma. Upřímně: nebudeme nadšení, ale když už jsme u počítače…

Jak k nám přistupovat?

  • raději pište, než volejte
  • jděte rovnou k jádru věci
  • nebojte se říct svůj názor/nápad
  • buďte upřímní
  • nenuťte nás chodit mezi lidi
  • a nikdy, vůbec nikdy, se nás nesnažte pozvat na váš firemní večírek.

Přestože zním jako studený čumák, nenechte se mýlit. Věřte, že po tomto článku jste dokonale zaškoleni pro spolupráci s introvertem a nebo alespoň se mnou :)

Chcete mě?